Česká republika má opět nejlepší výsledky v Evropském indexu dovedností, ačkoliv se v posledních letech mírně zhoršuje. Čemu vděčíme za celkově vysoké skóre a jaké nepříznivé trendy poodhaluje?
Česká republika dosáhla v roce 2024 v Evropském indexu dovedností (ESI), jehož cílem je měřit výkonnost jednotlivých zemí v oblasti rozvoje a využití dovedností, opět nejlepšího výsledku. S celkovým skóre 70,4 z možného maxima 100 bodů obsadila 1. místo ze 31 zemí (kromě zemí EU se připojil ještě Island, Norsko, Švýcarsko a Velká Británie). Na dalších místech se za Českou republikou umístily severské země: Švédsko (se skóre 67,3), Dánsko (66,7) a Finsko (66,6). Naopak slabších výsledků dosahují z hlediska tohoto ukazatele tradičně země jižní Evropy. Poslední příčku v roce 2024 obsadilo Španělsko se ziskem 24,2 bodů.
Česká republika si prvenství drží již od roku 2017, kdy byl index vydán poprvé. Po roce 2021 došlo za ČR k mírnému poklesu hodnoty indexu ESI, patrně v důsledku nepříznivého dopadu pandemie covidu-19. Mezi roky 2022 a 2024 se pak hodnota skóre opět lehce zvyšovala, i když stále ještě nedosáhla úrovně z předcovidového období. Přestože na ztrátu první pozice tyto změny zatím nemají vliv, podrobnější pohled na vývoj ukazatelů v jednotlivých pilířích naznačuje existenci některých nepříznivých trendů.
O čem vypovídá umístění v Evropském indexu dovedností?
Samotný index je konstruován poměrně složitě. Zahrnuje celkem 15 měřitelných ukazatelů, jejichž hodnoty jsou čerpány z různých mezinárodních databází. Jednotlivé ukazatele jsou seskupeny do tří pilířů – Rozvoj dovedností (Skills development), Aktivace dovedností (Skills activation) a Sladění potřeb trhu práce a dovedností (Skills matching). Každý pilíř se přitom zaměřuje na různé aspekty systému dovedností.
Při posuzování výsledků dosažených v Evropském indexu dovedností je třeba vzít v úvahu, že výsledná hodnota je výrazně ovlivněna jednak dlouhodobými charakteristikami existující vzdělávací struktury a trhu práce a jednak i aktuálním ekonomickým vývojem v jednotlivých zemích. Vzhledem ke složitosti indexu je interpretace výsledků poměrně obtížná a v případě některých ukazatelů dokonce nejednoznačná. Podrobný pohled na jednotlivé indikátory a jejich zasazení do širšího kontextu může totiž paradoxně i u pozitivně vyznívajících výsledků odhalit určité negativní nebo rizikové aspekty.
Výborné umístění České republiky je spojeno především s velmi dobrými výsledky v pilíři Sladění potřeb trhu práce a dovedností, kde jsme za rok 2024 získali tradičně první místo (se skóre 92,4) a také relativně dobrým umístěním v pilíři Rozvoj dovedností, kde jsme (se skóre 60,5) obsadili 11. místo. Naopak nejslabšího výsledku Česká republika dosáhla v pilíři Aktivace dovedností, kdy skóre 53,9 bodů znamenalo až 23. místo v žebříčku sledovaných zemí. Celkově si tedy ČR stále ještě drží prvenství, a to především díky výborným výsledkům v pilíři Sladění potřeb trhu práce a dovedností. Slabé místo nicméně představuje pilíř Aktivace dovedností, ve kterém je navíc v posledních letech vývoj nepříznivý. Přestože z hlediska samotné hodnoty skóre tohoto pilíře byl pokles mezi roky 2022 a 2024 jen velmi mírný (-0,4 bodu), z hlediska srovnání s ostatními zeměmi došlo k poměrně výraznému propadu ze 16. až na 23. místo.
Vývoj hodnoty ESI a jednotlivých pilířů za Českou republiku v letech 2021–2024
Skóre jednotlivých indikátorů indexu ESI pro ČR – porovnání dosažených výsledků v letech 2022 a 2024 (Zdroj: Cedefop)
Výsledky ČR musíme chápat v širším kontextu
Výsledky Evropského indexu dovedností je vždy potřeba interpretovat v širším kontextu. V případě České republiky k výbornému umístění přispívají určité stabilní charakteristiky vzdělávacího systému i trhu práce.
Přečtěte si detailní analýzu:
Evropský index dovedností: podrobnější pohled na výsledky České republiky
Proč se ČR „daří“ reagovat na potřeby trhu práce?
Zaměříme-li se nejprve na oblasti, ve kterých Česká republika dosahuje dlouhodobě nejlepších výsledků, pak nejvyšší skóre 92,4 bodů patří pilíři Sladění dovedností a potřeb trhu práce (Skills matching). Velmi dobrý výsledek v tomto pilíři je ovlivněn zejména ekonomickou situací, kdy navzdory ekonomické stagnaci Česká republika stále patří k zemím s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti, což se projevuje i v příznivém výsledku indikátoru Dlouhodobé nezaměstnanosti. Pozitivním aspektem je, že epidemie covidu-19 nevedla ke krachům firem a výraznému zvýšení nezaměstnanosti, na druhé straně však došlo k určitému zakonzervování trhu práce.
Dalším ukazatelem, ve kterém ČR v rámci tohoto pilíře dosahuje vysokého bodového ohodnocení, je nízký podíl Nedobrovolných částečných úvazků, kde získané skóre je dokonce maximální (100 bodů). I tento velmi pozitivní výsledek má svoji stinnou stránku, kdy ČR se obecně vyznačuje nízkou nabídkou částečných úvazků, což omezuje možnost pracovního zapojení některých skupin obyvatelstva, např. matek s malými dětmi nebo seniorů.
Vysoká je rovněž hodnota v ukazateli Shody úrovně kvalifikace a vykonávané profese (97,5 bodů). Uvedený indikátor porovnává, do jaké míry úrovně vzdělání potřebné pro jednotlivá povolání v každém odvětví odpovídají vzdělání zaměstnanců. Pozitivní výsledek ukazuje, že struktura pracovní síly z hlediska kvalifikačních úrovní relativně dobře reflektuje současnou strukturu ekonomiky. Problémem tohoto ukazatele je, že se zaměřuje především na vertikální nesoulad, tedy identifikaci nedostatečné kvalifikace nebo naopak překvalifikovanost. Nepostihuje však nesoulad ve smyslu horizontální shody oboru vzdělání a zaměstnání, kdy se značné procento pracovníků uplatňuje v jiných profesích, než v jakých získali vzdělání. Ze šetření z roku 2019 vyplývá, že ze všech ekonomicky aktivních osob s ukončeným středním vzděláním jich jen 43 % pracovalo na pozicích v úplné shodě se svým dosaženým vzděláním, přitom v případě absolventů středních škol byl tento podíl jen kolem 40 %. Zároveň se podíl ekonomicky aktivních obyvatel, kteří nevyužívají získanou formální kvalifikaci, dlouhodobě pohybuje mezi 30–40 % (Doležalová, 2020).
Každá profese rovněž vyžaduje určitou kombinaci všeobecných kompetencí a odborných dovedností, kterými ani pracovníci s odpovídající požadovanou úrovní vzdělání ve skutečnosti nemusí disponovat. Vysoké skóre v pilíři Sladění dovedností a potřeb trhu práce může být trochu paradoxně ovlivněno i skutečností, že se Česká republika vyznačuje nižším podílem osob s vysokoškolským vzděláním (v roce 2023 činil tento podíl ve věkové kategorii 25–64 let 27 % oproti hodnotě 35,1 % za EU). Závažné pak je, že tento podíl je nízký i v mladší věkové skupině 25–34 let (33,7 % oproti 43,1 za EU) (Eurostat, 2024a). Na jedné straně tak nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných zřejmě omezuje četnost situací, kdy pracovní místa obsazují osoby s vyšší než požadovanou kvalifikací. Na druhé straně cílem EU je zvýšit podíl mladých s terciárním vzděláním do roku 2030 až na 45 % (Rada EU, 2021), avšak Česká republika se tomuto cíli zatím nepřibližuje. Stěžejní otázkou, na kterou ovšem tento ukazatel nedokáže odpovědět, je, zda struktura pracovní síly odpovídá nejen současné ekonomické poptávce, ale zda má i dostatečný potenciál i pro budoucí ekonomický vývoj a potřebné strukturální změny.
Rozvoj dovedností: vysoké skóre i negativní jevy
Z hlediska úspěšnosti je druhým pilířem, ve kterém ČR dosahuje poměrně dobrého výsledku, pilíř Rozvoj dovedností (Skills development), kde jsme v roce 2024 s 60,5 body obsadili 11. místo. V případě tohoto pilíře je dobrý výsledek výrazně ovlivněn základními charakteristikami českého vzdělávacího systému. Zejména se zde pozitivně projevuje vysoký podíl populace s minimálně středoškolským vzděláním, kdy v tomto indikátoru dosahuje ČR 93,4 bodu. Dalším indikátorem, který významně přispívá k celkovému dobrému výsledku v tomto pilíři, je Podíl žáků v odborném vzdělávání (89,8 bodů). V této souvislosti je ovšem třeba připomenout, že ČR patří k zemím, kde je podíl žáků procházejících odborným vzděláváním v rámci EU dlouhodobě jeden z nejvyšších (68,5 % v roce 2022) (Eurostat, 2024b), a součástí záměrů vzdělávací politiky je naopak částečně posílit větev všeobecného vzdělání, o kterou je vysoký zájem. Smyslem je především podpořit rozvoj kompetencí potřebných pro další studium, celoživotní učení, lepší uplatnění v praxi a osobním životě (Mareš a kol., 2023). Větší důraz na všeobecné vzdělávání by také mohl omezit některé negativní jevy, jako je skutečnost, že si většina žáků volí svůj obor již ve věku 15 let a řada z nich o něj později ztrácí zájem. Tito žáci posléze svoji vzdělávací a profesní dráhu korigují a odcházejí pracovat do oborů, ve kterých odborné znalosti získané na střední škole nevyužívají (Trhlíková, Novotná, 2022).
Součástí pilíře Rozvoj dovedností je dále indikátor Čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost žáků, který vychází z hodnocení výsledků 15letých žáků v mezinárodním šetření PISA (získané skóre 60,1 bodů). Ačkoli se Česká republika umísťuje v šetření PISA dlouhodobě nad průměrem, v porovnání s předchozími roky se v některých oblastech zhoršuje, což se projevilo i v mírném poklesu tohoto indikátoru. Zároveň je významným negativním aspektem, který tento indikátor ovšem nepostihuje, vysoká souvislost mezi dosaženými výsledky a socioekonomickým zázemím žáka v ČR. Slabšího výsledku dosáhla Česká republika také v indikátoru Účast na dalším vzdělávání (27,1 bodů), což souvisí s tradičně nižší účastí zaměstnanců v celoživotním vzdělávání, i když v posledních letech tento indikátor naznačuje určité zlepšení. Rovněž v indikátoru Vysoké digitální dovednosti je dosažené bodové skóre nízké (31,7 bodu).
Dlouhodobý propad ČR v oblasti aktivace dovedností
Nejslabšího výsledku z hlediska bodového ohodnocení dosáhla Česká republika v pilíři Aktivace dovedností (Skills activation), kde dosažené skóre činí jen 53,9 bodu. Přitom ani vývoj v posledních letech není příliš pozitivní. Z hlediska žebříčku zemí se ČR propadla ze 16. místa, které obsadila v roce 2022, až na 23. místo v roce 2024. I v rámci tohoto pilíře jsou výsledky i trendy v jednotlivých indikátorech odlišné. Negativní vývoj v rámci tohoto pilíře je ovlivněn zejména ukazatelem Zaměstnanost absolventů (skóre 57,3 v roce 2024 oproti hodnotě 74,3 v roce 2022). Tento indikátor udává podíl zaměstnaných ve věku 20–34 let, kteří úspěšně dokončili střední nebo terciární vzdělání (v období jednoho až tří let před referenčním rokem zjišťování), a již ve vzdělávání nepokračují. Relativně horších výsledků dosahujeme také v ukazateli Ekonomické aktivity mladší věkové skupiny 20–25 let (skóre 26,0), i když zde je trend v posledních letech naopak příznivý. V celkově slabších výsledcích v pilíři Aktivace dovedností se patrně odráží zvýšení míry nezaměstnanosti absolventů středních škol, ke kterému došlo v důsledku pandemie covidu-19 v roce 2020, kdy zpátky na předcovidovou úroveň se míra nezaměstnanosti absolventů vrátila až v roce 2023 (Vojtěch, Novotná, 2023). Z dlouhodobého hlediska má zřejmě negativní vliv na dosažené skóre také vyšší podíl mladé populace, která studuje delší magisterské programy, zatímco v mnoha evropských zemích jsou preferovány kratší programy terciárního vzdělávání; případně může mít vliv i delší mateřská dovolená.
Na druhou stranu, ačkoli je ekonomická aktivita mladých lidí ve věku 20–25 let ve srovnání s ostatními zeměmi relativně nižší, byl relativně dobrý výsledek vykázán v případě indikátoru Ekonomické aktivity populace ve věku 25–54 let (skóre 63,1). Ukazuje se tak, že nižší míra ekonomické aktivity mladých lidí je pouze přechodným jevem a většina z nich je v pozdějším věku ekonomicky aktivních.
V rámci pilíře Aktivace dovedností dosahujeme poměrně dobrých výsledků také v ukazateli Předčasných odchodů ze vzdělávání (skóre 68,8). Je však třeba zdůraznit, že na rozdíl od mnoha evropských zemí, kde podíl žáků předčasně opouštějících vzdělávání výrazně klesá, v České republice tato hodnota spíše kolísá a pozici premianta jsme již ztratili (v roce 2023 činil podíl předčasně odcházejících žáků 6,4 %, což představuje oproti roku 2022 velmi mírné zvýšení) (Eurostat, 2024c). Problémem je také vysoký podíl předčasných odchodů v krajích s vysokou mírou nezaměstnanosti a vyšším podílem sociálně znevýhodněných, který ukazuje na vzájemnou souvislost mezi socioekonomickým postavením rodičů a předčasnými odchody žáků ze vzdělávání.
Jak si stojíme v mezinárodním srovnání?
Komplexní charakter Evropského indexu dovedností, který kombinuje charakteristiky vzdělávacího systému a trhu práce, se v žebříčku zemí projevuje v tom, že na předních pozicích se objevují země na první pohled poměrně výrazně odlišné. Z hlediska celkového pořadí se za Českou republikou umístily severské země Švédsko (67,3), Dánsko (66,7), Finsko (66,6) a Island (65,7). Zároveň se ale spolu s Českou republikou dostaly do první desítky i některé další postkomunistické země, jako je Slovinsko (65,3) a Polsko (63,7). Naopak regionálně blízké Německo nebo Rakousko se drží přibližně uprostřed žebříčku. Poslední místa žebříčku pak tradičně obsazují převážně země jižní Evropy, a to bez ohledu na to, zda se jedná o postkomunistické země, jako Rumunsko (se skóre 32,8) nebo rozvinuté země jako Itálie (26,0) nebo Španělsko, které se skóre 24,2 celý žebříček uzavírá.
- Chcete se dozvědět více o umístění ČR a dalších zemí? Přečtěte si článek Jak si stojí ČR v mezinárodním srovnání v Evropském indexu dovedností?
Výsledky ČR v Evropském indexu dovedností v kostce
ČR dosahuje v Evropském indexu dovedností výborných výsledků, zejména v pilíři Sladění dovedností a trhu práce a v pilíři Rozvoj dovedností. Dobré výsledky v obou pilířích odrážejí především současnou ekonomickou situaci, kdy navzdory stagnaci a jen pomalu se oživující ekonomice po epidemii covidu-19 je v ČR stále ještě velmi nízká míra nezaměstnanosti. Pozitivní dopad má i nastavení vzdělávacího systému, kdy většina populace získává alespoň střední vzdělání a dominantní vzdělávací proud představuje odborné vzdělávání.
Na druhé straně toto pozitivní hodnocení neznamená, že na mikroúrovni neexistuje strukturální nesoulad mezi dovednostmi a profesemi, které požadují zaměstnavatelé, a těmi, které jsou na trhu práce dostupné, a také to neznamená, že pracovníci disponují celou škálou dovedností, které zaměstnavatelé potřebují. Šetření absolventů škol i shody mezi vzděláním a zaměstnáním pracovníků ukazují, že vysoký podíl pracovníků se uplatňuje mimo obory, ve kterých získali formální vzdělání. Nedostatek pracovní síly na trhu práce také vede k tomu, že zaměstnavatelé často nemají možnost si mezi uchazeči příliš vybírat. Znepokojivá je i vysoká nabídka pracovních míst pro pracovníky s nízkou kvalifikací, což patrně souvisí se zastaralou ekonomickou strukturou orientovanou především na průmyslovou výrobu s nízkou přidanou hodnotou.
V souvislosti s ekonomickou stagnací se zároveň stále častěji hovoří o tom, že zásadním problémem ČR je vyčerpání současného ekonomického modelu, který je založen na levné pracovní síle, a o nutnosti zajistit přechod na ekonomický model s vyšší přidanou hodnotou, provést významné strukturální změny, digitalizovat a zefektivnit státní správu apod. Přesun k technologicky vyspělé a efektivnější ekonomice ovšem bude klást na pracovní sílu nové a vyšší nároky a existující struktura tak patrně nebude z hlediska potřebných změn a budoucího ekonomického směřování vyhovující.
Přečtěte si detailní analýzu:
Evropský index dovedností: podrobnější pohled na výsledky České republiky
Co je Evropský index dovedností?
Evropský index dovedností (ESI) je složený ukazatel vyvinutý Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání a přípravy (Cedefop), který měří výkonnost systémů dovedností. Základem ESI je 15 jednotlivých indikátorů z různých mezinárodních databází. Skóre se počítá napříč zeměmi na úrovni indikátorů, poté se zprůměruje v různých vrstvách a nakonec se vytvoří indexové skóre. Hodnoty všech indikátorů stejně jako celkové skóre jsou vyjadřovány na škále 0–100, kde 100 představuje nejlepší výsledek, kterého dosáhla kterákoli ze zemí za období 7 let. Skóre jednotlivých zemí je tak možné chápat jako jejich procentuální vzdálenost od hypotetického ideálu.
Evropský index dovedností popisuje charakter systémů dovedností komplexně. Nesleduje pouze samotné vzdělávací systémy, ale velkou pozornost věnuje i uplatnění dovedností a jejich využití na trhu práce. V souladu s tímto záměrem se ESI skládá ze tří pilířů: Rozvoj dovedností (Skills development), Aktivace dovedností (Skills activation) a Sladění potřeb trhu práce a dovedností (Skills matching), kdy každý pilíř měří jiný aspekt systému dovedností. Pilíř Rozvoj dovedností se zaměřuje na charakteristiky vzdělávacího systému dané země a získávané dovednosti. Pilíř Aktivace dovedností zahrnuje ukazatele přechodu ze vzdělávání na trh práce a sleduje míru aktivity a zapojení různých skupin obyvatel na trhu práce. Pilíř Sladění potřeb trhu práce a dovedností popisuje míru úspěšného využití dostupných dovedností na trhu práce.
Monitoring výkonnosti zemí prostřednictvím ESI umožňuje sledovat vývoj v průběhu času a poskytuje přehled o možných oblastech zlepšení. ESI rovněž poskytuje podporu pro politický rámec EU v oblasti rozvoje odborného vzdělávání a přípravy, zejména pro Evropský pilíř sociálních práv (European Pillar of Social Rights) a Evropskou agendu dovedností (European Skills Agenda).
Evropský index dovedností využívá nejnovější dostupné údaje a je vytvořen na základě pokynů příručky Společného výzkumného střediska (Joint Research Centre) o sestavování složených ukazatelů. Metodologická zlepšení a nezávislý metodický audit zajišťují statistickou soudržnost a spolehlivost výsledků. Pro prezentaci výsledků byl vytvořen webový nástroj ve verzi 2024, kde je možné získat aktuální podrobné údaje. Tento webový nástroj zobrazuje také skóre za jednotlivé ukazatele od roku 2017. Ovšem vzhledem k tomu, že údaje za předchozí roky byly zpětně přepočítány podle metodiky 2024, mohou se hodnoty skóre za jednotlivé roky od předchozích verzí lišit.
Text pro ReferNet ČR zpracovala Ing. Jana Trhlíková na základě dat European skills index (Cedefop).
Cedefop. (2024). European skills index. European Centre for the Development of Vocational Training. https://www.cedefop.europa.eu/en/tools/european-skills-index
Doležalová, G. (2020). Shoda dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání – 2019. Národní pedagogický institut ČR. https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceAbsolventi?Stranka=9-0-175&NazevSeo=Shoda-dosazeneho-vzdelani-a-vykonavaneho-
Eurostat. (2024a). Population by educational attainment level, sex and age (%) - main indicators. https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/edat_lfse_03__custom_11995673/default/table?lang=en
Eurostat. (2024b). Pupils enrolled in upper secondary education by programme orientation, sex, type of institution and intensity of participation. https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/EDUC_UOE_ENRS04__custom_3298826/default/table?lang=en
Eurostat. (2024c). Early leavers from education and training by sex and NUTS 2 regions. https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/EDAT_LFSE_16/default/table?lang=en
Mareš, J., Beran, J., Třeštíková, L., Horáčková, D. & kolektiv autorů MŠMT (2023). Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2023–2027. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://msmt.gov.cz/file/61987/
Rada Evropské unie. (2021). Usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) (2021/C 66/01). In Úřední věstník Evropské unie. Svazek 66, 21 s. C 32021G0226(01). https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32021G0226(01)&from=CS
Trhlíková, J. & Novotná, H. (2022). Přechod absolventů středních škol na trh práce I. etapa – šetření 2021. Srovnání situace absolventů učební a maturitní úrovně vzdělání. Národní pedagogický institut ČR. https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceAbsolventi?Stranka=9-0-179&NazevSeo=Prechod-absolventu-strednich-skol-na-trh-prace-I-
Vojtěch, J. & Novotná, H. (2023). Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2023. Národní pedagogický institut ČR. https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceAbsolventi?Stranka=9-0-191&NazevSeo=Nezamestnanost-absolventu-skol-se-strednim-a-
Zajímá Vás, jakým vývojem prochází odborné vzdělávání v Evropě? Přečtěte si novinky z Evropy a prozkoumejte, čím se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika.
