V Evropském indexu dovedností ČR opět získala prvenství. Za ní následují severské země, ale i další postkomunistické státy, zatímco země jižní Evropy skončily na spodních příčkách.

 

Komplexní charakter Evropského indexu dovedností (ESI), který kombinuje charakteristiky vzdělávacího systému i trhu práce, se v žebříčku zemí projevuje tím, že se na předních pozicích objevují země na první pohled výrazně odlišné.

Z hlediska celkového pořadí Česká republika v roce 2024 získala, jako již tradičně, první místo. Za Českou republikou se tak umístily severské země Švédsko (67,3), Dánsko (66,7), Finsko (66,6) a Island (65,7). Zároveň se ovšem spolu s Českou republikou dostaly do první desítky i další postkomunistické země jako Slovinsko (65,3) a Polsko (63,7). Naopak regionálně blízké Německo nebo Rakousko se drží přibližně uprostřed žebříčku. Poslední místa pak obsadily převážně země jižní Evropy, a to bez ohledu na to, zda se jedná o postkomunistické země jako Rumunsko, které je na 28. místě, nebo rozvinuté země jako Itálie (30. místo) nebo Španělsko (31. místo). Z hlediska změn v pořadí zemí přitom během posledních let zpravidla nedocházelo k větším skokům.

Umístění zemí v jednotlivých pilířích indexu

Pokud se zaměříme na dosažené výsledky a pořadí zemí podle jednotlivých pilířů, pak podobně jako ČR, která obsadila v pilíři Sladění dovedností a trhu práce (Skills matching) první příčku, se v tomto pilíři vysoko umístily i další z bývalých socialistických zemí. Hned za ČR tak najdeme Maďarsko, které je v rámci tohoto pilíře na druhé pozici, a Polsko, které je na třetím místě. Další v pořadí jsou pak z hlediska pilíře Sladění dovedností a trhu práce Malta (4. místo), Rumunsko a Slovinsko.

Naopak v pilíři Rozvoj dovedností (Skills development) dominují z hlediska pořadí v žebříčku zemí Finsko, Švýcarsko a Estonsko, dále se pak umístily Nizozemsko, Dánsko, Island a Rakousko. Česká republika je v tomto pilíři na 11. místě, což z hlediska srovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi je pozice nejvyšší.

V pilíři Aktivace dovedností (Skills activation), kde ČR obsadila v roce 2014 až 23. místo, patří první místa Nizozemsku, Islandu, Maltě a Švédsku, naopak postkomunistické země a země jižní Evropy jsou převážně na konci žebříčku.

Přehled celkových výsledků ESI – podle jednotlivých zemí (zdroj: Cedefop)

Přehled celkových výsledků ESI – podle jednotlivých zemí

Pořadí zemí podle jednotlivých pilířů ESI (zdroj: Cedefop)

Pořadí zemí podle jednotlivých pilířů ESI

Česká republika dosahuje v Evropském indexu dovedností (ESI) dlouhodobě nejlepšího výsledku. Interpretace tohoto výsledku je ovšem poměrně složitá a je třeba brát v úvahu širší kontext. Porovnání zemí z hlediska výsledků ESI v jednotlivých pilířích ukazuje, že země s podobnou historií často vykazují obdobné výsledky a získané skóre tak odráží nejen kvalitní a efektivní systém dovedností, ale závisí i na specifických charakteristikách vzdělávacích systémů, vazbách mezi vzděláváním a trhem práce i aktuálním ekonomickém vývoji v dané zemi.

Co stojí za českým skóre v Evropském indexu dovedností?

V České republice se do celkové hodnoty získaného skóre ESI pozitivně promítají zejména výsledky z pilíře Sladění dovedností a trhu práce, ve kterém ČR obsazuje dlouhodobě první pozici. Pozitivní výsledky jsou zde ovlivněny především nízkou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti a nízkým podílem nedobrovolných částečných úvazků. Druhou stranou mince ve vztahu k hodnocení těchto indikátorů je ovšem zamrznutí trhu práce, nižší flexibilita i nedostatečná nabídka zkrácených úvazků, což může omezovat ekonomické zapojení některých skupin obyvatelstva.

I v případě dalšího významného indikátoru, který kladně ovlivňuje celkový dosažený výsledek ESI – vysokého podílu žáků, kteří procházejí odborným vzděláváním, rovněž není při pohledu na širší kontext kladná interpretace zcela jednoznačná. V situaci, kdy je oborová soustava v rámci odborného vzdělávání tvořena vysokým počtem poměrně úzce koncipovaných oborů, zvyšuje vysoký podíl žáků odborného vzdělávání riziko, že absolventi nebudou dostatečně vybaveni kompetencemi potřebnými pro celoživotní vzdělávání a nebudou dostatečně flexibilní, aby reagovali na změny rychle se měnícího trhu práce. Zároveň platí, že již v současnosti odchází vysoký podíl absolventů středních odborných škol v prvních letech po ukončení studia pracovat do jiných oborů, kde získanou odbornost nevyužívají. Tento trend opakovaných změn profese během života bude v souvislosti s očekávanými změnami na trhu práce pravděpodobně sílit.

Z hlediska využití ESI samozřejmě platí, že vysokou pozornost je třeba věnovat zejména těm škálám, kde Česká republika neskóruje příliš vysoko, nebo kde se dokonce zhoršuje, tedy zejména pilíři Aktivace dovedností. Zde došlo k propadu zejména v oblasti zaměstnanosti absolventů v důsledku krize. Zároveň je ovšem třeba i výsledky, které se zdají na první pohled velmi pozitivní, vnímat a posuzovat v dlouhodobější perspektivě. V současnosti podle výsledků ESI platí, že struktura dostupných kvalifikací relativně dobře odpovídá poptávce, zároveň je ale třeba si uvědomit, že současný ekonomický model je založený na vysokém podílu průmyslové výroby s nízkou přidanou hodnotou. Pokud máme tento nevýhodný ekonomický model překonat a stát se konkurenceschopnou a znalostně orientovanou ekonomikou, pak současná struktura kvalifikací již pro naplnění tohoto cíle patrně dostačující nebude.


Text pro ReferNet ČR zpracovala Ing. Jana Trhlíková na základě dat European skills index (Cedefop).


Zajímá Vás, jakým vývojem prochází odborné vzdělávání v Evropě? Přečtěte si novinky z Evropy a prozkoumejte, čím se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika

Další aktuality

08. listopad 2024

Vydali jsme rozšířenou verzi metodiky pro identifikaci dětí a žáků se sociálním znevýhodněním

Cílem metodiky je pomoci učitelům a poradenským pracovníkům škol identifikovat žáky, kteří mají ve vzdělávání dlouhodobé a významné bariéry vznikající ze sociálně podmíněných příčin.

Číst více

07. listopad 2024

Jak rozvíjet základní dovednosti dospělých: tipy pro vzdělavatele

V Česku dosud neexistuje systematická podpora pro rozvoj základních dovedností dospělých. Tyto dovednosti však nabírají na důležitosti nejen v souvislosti se změnami na trhu práce. Jak mohou pomoci vzdělavatelé dospělých, ukazují české i zahraniční zkušenosti.

Číst více

05. listopad 2024

AI vstupuje na pracoviště: co na to pracovníci?

Umělá inteligence mění evropský trh práce. Jak se k ní staví samotní pracovníci? Jejich pohled na problematiku zjišťoval Cedefop v šetření zaměřeném na dovednosti v oblasti umělé inteligence.

Číst více

04. listopad 2024

Snídaňové kluby mění české školy: Nová příručka NPI ukazuje, jak na to

Snídaňové kluby se stávají nedílnou součástí českých škol. Přicházíme s druhým vydáním metodické příručky, která školám poskytuje podrobný návod, jak snídaňové kluby zavádět.

Číst více

01. listopad 2024

V listopadu vystoupíme na veletrhu středních škol Schola Pragensis

Schola Pragensis představuje prestižní veletrh pražských středních škol, který každoročně pomáhá desítkám tisíc studentů s výběrem jejich další školy. Letos se veletrh bude konat od 21. do 23. listopadu v pražském Kongresovém centru.

Číst více