Dvanáctý ročník nesoutěžní přehlídky projektů mladých vědců se konal od 6. do 10. října v hlavním městě Lucemburska. Publikujeme zde rozhovor s jedním z účastníků, žákem brněnského gymnázia Jakubem Andrýskem.
Přehlídku pořádá lucemburská veřejně prospěšná organizace Fondation Jeunes Scientifiques Luxembourg (FSJL), která propaguje přírodní a společenské vědy mezi mladými lidmi. Na přehlídce bylo představeno více než 40 projektů z 18 zemí světa včetně Mexika, Španělska nebo Nigérie.
Českou republiku zastupovali dva žáci, kteří svou práci prezentovali na Celostátní přehlídce prací Středoškolské odborné činnosti, která se konala v červnu 2021 v Praze a byli vybráni odbornou porotou SOČ k prezentaci svých vědeckých projektů na této přehlídce.
Jakub Andrýsek, žák Gymnázia Brno, Vídeňská, prezentoval práci „Integrace do průmyslu 4.0“. Studentka Gymnázia tř. Kpt. Jaroše Brno Adriena Jedličková představila svou práci „Imunitní reakce a reparace cílových orgánů po inhalaci rozpustných nanočástic olova“. Adrienu v jejím výzkumu podpořilo Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, které podporuje projekty nadaných žáků v Jihomoravském kraji.
Jakub Andrýsek poskytl po návratu z Expo-Sciences Luxembourg rozhovor, který vám přinášíme.
Se svou prací Integrace průmyslu 4.0 jste se probojoval až do celostátního kola SOČ. O čem pojednává?
Cílem mé práce bylo navrhnout univerzální systém na monitorování průmyslové výroby. Pro lepší představu to znamená, že jsem ze starých strojů, které stále fungují, ale nemají žádné měření, vytvořil pomocí senzoru téměř nový moderní stroj.
Co to znamená v praxi?
Systém jsem testoval v rodinné firmě ROTEX Vysočina, která se soustředí na výrobu ponožek. Navržený systém postupně nahrazuje člověka, který dříve musel počet upletených ponožek zapisovat ručně. Uvnitř webové aplikace člověk vidí v grafech a tabulkách, kolik ponožek se, na jakém stroji vyrobilo a jaká je produktivita a produkce všech strojů. Tento projekt již běží necelé dva roky. Využíváme ho hlavně pro zpětnou kontrolu vytvořených ponožek.
V celostátním kole SOČ jste se neumístil, přesto jste se svým projektem pokračoval dál. Je tedy v celostátním kole vůbec důležité pořadí?
Pořadí v celostátním kole je důležité hlavně kvůli vysokým školám. Je časté, že pokud se umístíte na předních příčkách, odpustí vám přijímací zkoušky. Můžete také například získat podporu na váš výzkumný projekt. Porota ale vybere z každé kategorie pár lidí nezávisle na pořadí. Ti postupují do Prahy, kde se koná závěrečné kolo. Tam porota rozhodne, na jaké soutěže, které se konají po celém světě, vás pošle.
Kam poslali vás?
Původně jsem se měl účastnit mezinárodní konference Milset Expo-Sciences Europe v Rumunsku. Ta by se ale konala za ztížených podmínek, takže se nakonec Národní pedagogický institut České republiky, po domluvě se mnou, rozhodl, že mě pošle na mezinárodní nesoutěžní přehlídku prací Expo-Sciences Luxembourg do Lucemburska. Také jsem skončil jako náhradník na jedné z nejprestižnějších soutěží mladých vědců Regeneron ISEF (International Science and Engineering Fair), která se koná v USA.
Celostátní kolo SOČ se uskutečnilo v roce 2020, konference v Lucemburku jste se ale zúčastnil až tento podzim. Jak vaši práci ovlivnila pandemie?
Celou svoji práci jsem psal z domu, bylo to pro mě zpestření té doby. Měl jsem něco, co mě fakt bavilo a čemu jsem mohl věnovat čas. Strávil jsem na tvorbě programu klidně i šest nebo osm hodin denně. Každé soutěžní kolo probíhalo online. Až v Praze jsem práci poprvé prezentoval osobně. Nikdo ani pak nevěděl, co bude. Některé soutěže byly zrušeny. Museli jsme tvořit videa, která by v případě omezení veřejných akcí byla zveřejněna. Například loňský ročník Expo-Sciences Luxembourg se konal pouze online formou. Každopádně časový rozestup mezi celostátním kolem a konáním zahraničních soutěží bývá klidně jeden až dva roky. To je normální. Ať je pandemie, nebo ne.
Dva roky je ale dlouhá doba. Pracoval jste během té doby na svém projektu?
Částečně ano, vylepšuji ho. V době, kdy jsem ho tvořil, šlo o projekt, který byl pouze propojen s naší firmou a zaměřoval se na počítaní a práci s ponožkami. Od té doby jsem se projekt snažil upravovat a tvořit jako univerzální. Do budoucna by se tak dal využít na monitorování jakékoliv průmyslové výroby, například výrobny plastů.
Z Lucemburska jste se vrátil 10. října. Jak konference Expo-Sciences Luxembourg probíhala očima účastníka?
Nesoutěžní přehlídka prací se konala od 6. do 10. října v Lucemburku. S ostatními účastníky jsem se seznámil na laser game. Další den jsme se podívali do vědeckého centra a konal se také kulturní večer. Tam jsme představili Českou republiku pomocí prezentace, ve které jsme zmínili typické české věci jako postavu krtečka nebo pivo. Nabídli jsme také čerstvé perníčky všem účastníkům. Další dva dny jsme pak prezentovali ve velkém přednáškovém sále naše projekty. Bylo to pro veřejnost, takže mohl přijít kdokoliv. Druhý den nás navštívili i vysocí představitelé lucemburské vlády.
Na co jste se v průběhu prezentace své práce zaměřoval?
Pokusil jsem se prezentaci lehce poupravit pro konkrétního posluchače. Když byl posluchač seznámen s oborem a znal technologie, které jsem používal, zaměřil jsem se na drobnosti. Pokud naopak nebyl, popsal jsem svůj projekt pouze krátce a jednoduše, aby pochopil hlavní myšlenku.
Přehlídka prací nebyla soutěžní. Dostal jste alespoň zpětnou vazbu?
Jsem rád, že se nesoutěžilo. Člověk se tolik nestresoval. Otevřeně jsem si s lidmi popovídal, seznámil je se svým projektem a zjistil plno zajímavých informací od ostatních účastníků. Měl jsem ale návštěvníky, které moje práce zaujala, takže jsem předal pár kontaktů pro budoucí komunikaci.
Měl jste čas prohlédnout si projekty ostatních?
Ano. Líbilo se mi, že nám rozdali sešity, ve kterých jsme měli názvy projektů. Každý dostal balíček samolepek se svým obličejem, pomocí kterých jsme se seznamovali. Dostali jsme tříhodinové prezentační volno, obcházeli jsme ostatní stánky účastníků, a když jsme správně zodpověděli jejich otázku, dostali jsme samolepku, kterou jsme si pak nalepili do sešitu.
Na co jste se ptal vy?
Připravil jsem si otázku na cenu projektu. Tedy za kolik by se dal prodat jeden ze senzorů, což je osmnáct euro. Z pohledu průmyslové výroby je to velmi levné.
Inspiroval jste se nějakým projektem?
Nejzajímavější projekt mi přišel od jednoho studenta z Istanbulu, který tvořil systém na automatické čištění panelů pomocí speciálních fyzikálních technologií. Navrhl systém, který zlepší a zjednoduší čištění panelů. V dnešní době je problematické, hlavně v jejich zemi, že se na ně práší a tento systém čištění trvá pár vteřin.
Budete svoje téma dále rozvíjet, nebo už máte jiný nápad?
Tvořím další projekty spojené s firmou na Vysočině. Nyní připravuji kompletní skladový systém, pomocí kterého budeme vědět, kde se ponožky v průběhu výroby nacházejí. Také je budeme moci jednodušeji prodávat a zákazníky informovat o aktuální dostupnosti. Původní projekt mi ale stále běží.
Středoškolská odborná činnost (SOČ) je každoročně vyhlašována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, garantem soutěže je Národní pedagogický institut ČR.
Středoškolská odborná činnost je dobrovolná zájmová činnost žáků všech typů středních škol. Žáci si mohou vybrat z 18 kategorií (přírodovědné, humanitní a technické), ve které chtějí soutěžit. Soutěžit v ní mohou jak jednotlivci, tak i týmy. Soutěž má několik kol a vyvrcholením je Celostátní přehlídka prací, do které postoupí nejlepší mladí vědci z celé republiky. Výsledkem jejich činnosti je samostatně vypracovaná vědecká práce, učební pomůcka nebo model. Práce či pomůcky předkládají studenti k odbornému posouzení a následné obhajobě před odbornou porotou na jednotlivých soutěžních úrovních.
Každoročně do celostátní přehlídky prací postoupí na 300 žáků středních škol. Projekty hodnotí 100 porotců. Pořádání takto velké akce, jakou je Celostátní přehlídka prací SOČ, by nebylo možné bez přispění sponzorů. Generálním partnerem SOČ je společnost CZ.NIC, která soutěž podporuje několik let, dalšími sponzory jsou Česká vědecko-technická společnost, Česká nukleární společnost, Vysoká škola ekonomická v Praze, Univerzita Pardubice, Slezská Univerzita v Opavě, Mendelova Univerzita v Brně, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská v Praze a další subjekty, kterým za podporu též děkujeme.