Připravit Česko na budoucí výzvy může usnadnit strategie dovedností. Pro její vznik je zásadní partnerství mezi aktéry, ale i inspirace fungujícími přístupy – například z Norska.
Rychlé změny v technologiích, podobách práce i společnosti na nás kladou zvýšené nároky. Jak můžeme v České republice přispět k tomu, abychom se s nimi vyrovnali? A jak se vyhnout negativním dopadům, jako je například nezaměstnanost? Odpovědí může být strategie dovedností.
Strategii dovedností si můžeme představit jako rámec, který mimo jiné:
- stanovuje priority a navrhuje řešení pro celoživotní rozvoj dovedností,
- pomáhá zavádět opatření,
- podporuje spolupráci,
- zvyšuje povědomí o efektivních přístupech k rozvoji dovedností.
Koncept strategie podporující celoživotní učení není v České republice nový. Do roku 2015 udávala směr dílčím koncepcím a politikám v této oblasti Strategie celoživotního učení ČR (2007). Od té doby v Česku podobná strategie chybí.
Oživit myšlenku strategie dovedností bylo cílem kulatého stolu, kterého se zúčastnili aktéři v oblasti celoživotního učení (zástupci a zástupkyně resortu školství a práce, zaměstnavatelů a další odborníci a odbornice). Diskutovali zejména o tom, jakým směrem by se mohla příprava strategie ubírat.
Koho zapojit do tvorby strategie
Účinná strategie dovedností se neobejde bez zapojení a shody aktérů, kterých se dotýká celoživotní učení. Svou perspektivu by do strategie měly promítnout vládní instituce, zaměstnavatelé, zaměstnanci, vzdělávací instituce či neziskový sektor.
Které dovednosti rozvíjet
Podle účastníků kulatého stolu by strategie měla zahrnovat odborné i všeobecné dovednosti. Neměla by opomenout základní dovednosti, například čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost, a měkké dovednosti. Zároveň by se měla zaměřit na pokročilejší dovednosti uplatnitelné v profesním i osobním kontextu, například podnikatelské myšlení či zelené dovednosti. Zvláštní pozornost je třeba věnovat schopnosti učit se po celý život.
Jak se dostat od ideje k praxi
Aby měla strategie dovedností reálný dopad, měl by na jejím základě vzniknout plán pro zavádění opatření do praxe. Vymezoval by finanční zdroje, časový rámec i zodpovědné subjekty. Nezbytné je také pravidelné hodnocení výsledků.
Na Plzeňsku vzniká regionální strategie
Regionální strategie rozvoje lidského kapitálu vzniká v Plzeňském kraji. Reaguje na velké množství úzce zaměřených strategií a opatření v oblasti celoživotního učení, které se vzájemně překrývají a zároveň zanechávají neošetřená místa. Jejím cílem je nastavit příznivé podmínky pro rozvoj potenciálu místních obyvatel prostřednictvím:
- spolupráce aktérů,
- provazováním aktivit,
- vytvářením synergií na úrovni kraje.
Strategie Plzeňského kraje obsahuje vize na 10–15 let, které se dále rozpadají na strategické cíle, opatření a konkrétní aktivity na následujících 7 let. Tematicky strategie pokrývá pět oblastí:
- kompetenční vzdělávání,
- spolupráce zaměstnavatelů a škol,
- další vzdělávání a kariérové poradenství pro dospělé,
- integrace cizinců na trhu práce,
- osoby znevýhodněné na trhu práce.
Osnovu pro regionální aktivity udává implementační plán. Na řešení úkolů, které z plánu vyplývají, se podílí hned několik subjektů: Plzeňský kraj, Pakt zaměstnanosti (Regionální rozvojová agentura), Úřad práce či Hospodářská komora. Aktivity koordinuje řídicí výbor složený ze zástupců hlavních aktérů.
Zkušenosti se strategiemi z Evropy
Inspirovat se můžeme také v zahraničí. Norská strategie dovedností na období 2017–2021 se zaměřuje na využití dovedností ve společnosti i na trhu práce. Jejím cílem bylo zajistit, aby jednotlivci i podniky měli dovednosti vedoucí ke:
- konkurenceschopnému podnikatelskému sektoru,
- efektivnímu veřejnému sektoru,
- inkluzivnímu pracovnímu trhu.
Strategie také zmiňuje podporu dospělých s nedostatečnými základními dovednostmi či slabou jazykovou výbavou.
Norský dokument předpokládá koordinaci aktivit na místní, regionální i národní úrovni. Informace o dovednostních potřebách shromažďuje a analyzuje výbor složený z hlavních aktérů (výzkumných pracovníků a pracovnic, či zástupců a zástupkyň sociálních partnerů a ministerstev). Na naplňování strategie dohlíží rada pro dovednosti.
Jak překonat resortismus
Podstatným problémem českého prostředí je podle účastníků kulatého stolu fragmentace přístupů k rozvoji dovedností. Jednotlivá ministerstva si nastavují vlastní strategie (např. resorty školství a práce a v dohledné době i resort průmyslu) a na rozvoj dovedností pohlížejí odlišnou optikou. Řešením by mohla být národní strategie, která by provazovala existující resortní strategie. Svou roli by mohl sehrát také silný koordinátor, například nový nadresortní orgán, který by strategii koordinoval a měl by pravomoc zadávat její naplňování ministerstvům.
Kudy by se měla ubírat další diskuse
Abychom podpořili celoživotní učení v České republice, je potřeba pokračovat v diskusi o podobě strategie dovedností. Zejména je třeba si položit tyto otázky:
- Smysl: Proč a pro koho strategii dovedností tvoříme?
- Rozsah: Měla by se zaměřit pouze na dospělé, nebo i na počáteční vzdělávání?
- Zaměření: Jaké dovednosti by měla strategie dovedností podpořit?
- Přístup: Měl by být akcentován sektorový, či regionální přístup? Měla by vzniknout jedna zastřešující národní strategie, nebo dílčí strategie (sektorové či regionální)?
- Aktéři: Kdo by měl být zapojen do tvorby strategie a její implementace? Kdo by měl koordinovat zavádění strategie do praxe?
Klíčové je zapojit do diskuse co nejširší spektrum aktérů a využít regionálních i zahraničních zkušeností s tvorbou strategií dovedností.
Foto od Vardan Papikyan na Unsplash
Zajímáte se o vzdělávání dospělých a celoživotní učení?
- Prohlédněte si další články k těmto tématům.
- Zjistěte více o rozvoji dovedností na dovednostiprozivot.cz.
- Prozkoumejte, čím se zabýváme v projektu Evropská agenda pro učení dospělých.