Předčasné odchody ze vzdělávání jsou v Česku problém hlavně v souvislosti se sociálním znevýhodněním žáků a žákyň. Jak situaci zlepšit? Osvědčené přístupy z Evropy nabízí platforma Cedefopu.
Předčasné odchody žáků ze vzdělávání jsou v Evropské unii (EU) vnímány jako významný negativní faktor s řadou nepříznivých ekonomických a sociálních dopadů. Snížení předčasných odchodů pod 10 % podle ukazatele Eurostatu bylo zařazeno mezi hlavní cíle strategie Evropa 2020 pro oblast vzdělávání. V roce 2021 Rada EU v usnesení o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy uvedla mezi strategickými prioritami do roku 2030 další snížení ukazatele pod 9 %.
Ačkoli se tento cíl daří v EU naplňovat, přibližně jeden z deseti mladých lidí v EU stále nemá dostatečnou úroveň kvalifikace. Čelí tak zvýšenému riziku, že nebude schopen reagovat na měnící se trh práce. Nízká úroveň vzdělání také znamená vyšší ohrožení dlouhodobou nezaměstnaností a s tím spojené sociální výdaje.
Problém s předčasnými odchody se v Česku nezlepšuje
Česká republika plní cíle stanovené EU. Patříme ovšem k několika málo zemím EU, kde procento předčasných odchodů ze vzdělávání nemá klesající tendenci. V letech 2012 až 2014 se pohyboval podíl předčasně odcházejících žáků a žákyň kolem 5,5 %, zatímco v roce 2020 se zvýšil až na 7,6 %. V posledních letech podíl kolísá mezi 6,2 % až 6,4 %.
Rizikovým faktorem je v České republice časté spojení předčasných odchodů žáků se sociálním znevýhodněním. Projevuje se výraznými rozdíly mezi jednotlivými kraji – například v Ústeckém nebo Karlovarském kraji je tento podíl několikanásobně vyšší než v Praze. Sociální, ale i ekonomické dopady jsou v České republice značné. Podle odhadů Agentury pro sociální začleňování může finanční dopad jednoho předčasného odchodu ze vzdělávání na veřejné rozpočty do roku 2067 dosáhnout až 13 mil. Kč.
Pro případ předčasných odchodů z důvodu nevhodné volby oboru nebo příliš náročného studia mají školy nástroje kariérového poradenství. Mohou například doporučit přechod žáka či žákyně na vhodnější obor nebo školu. Ale v případě sociálně podmíněných odchodů jsou možnosti využití preventivních i intervenčních nástrojů ze strany pedagogických pracovníků omezené. Podpora setrvání těchto žáků a žákyň ve vzdělávání často vyžaduje komplexní přístup zahrnující podporu v sociální oblasti.
Pro efektivní řešení předčasných odchodů je důležitá schopnost vzdělávacího systému co nejrychleji identifikovat ohroženého žáka či žákyni i schopnost nabídnout jim adekvátní formy podpory. V České republice zatím nejsou nastaveny formální systémy včasného varování, které by umožnily školám včas identifikovat ohrožené žáky. Přístupy škol se tak liší v závislosti na personálním obsazení, dostupnosti podpůrných profesí nebo na nastavení spolupráce s neziskovými organizacemi a dalšími subjekty. Rovněž není vytvořen centrální systém, který by umožnil identifikovat žáky a žákyně, kteří již ze vzdělávání odešli, s cílem pomoci jim se do vzdělávání znovu začlenit.
Sada nástrojů pomáhá s řešením předčasných odchodů
Zdrojem inspirace pro nastavení systémového přístupu k řešení předčasných odchodů je celoevropský soubor nástrojů vyvinutý Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop). Nástroje vycházejí z úspěšných postupů řešení předčasných odchodů z odborného vzdělávání a přípravy ve 33 zemích Evropy, včetně 27 zemí EU, a pomáhají:
- mladým lidem, u kterých hrozí předčasný odchod, zůstat ve vzdělávání a odborné přípravě a získat kvalifikaci;
- osobám, které již předčasně odešly, se znovu začlenit do vzdělávání nebo na trh práce.
Sada nástrojů slouží tvůrcům politik, ale také pracovníkům a pracovnicím ministerstev, škol, poradenských center, veřejné služby zaměstnanosti, sociálních služeb i organizací na podporu mládeže. Nástroje mohou podpořit dialog mezi sférou tvorby politik a praxí při tvorbě strategií pro řešení předčasného ukončování vzdělávání, včetně podpory rozhodovacích procesů a vypracování akčních plánů.
Jaké nástroje Cedefop nabízí?
- Nástroje reflexe pro tvůrce politik na národní, regionální nebo místní úrovni. Umožňují reflektovat současné strategie pro řešení předčasných odchodů z odborného vzdělávání a vytvořit akční plán pro jejich zlepšení.
- Nástroje reflexe pro poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy pomáhají školám reflektovat přístupy k řešení předčasného ukončování vzdělávání.
- Plány evaluace pro tvůrce politik a poskytovatele odborného vzdělávání pomáhají při monitorování předčasných odchodů a vytváření nástrojů evaluace.
- Příklady dobré praxe vycházejí z úspěšných opatření ze zemí EU.
- Z úspěšných postupů čerpají také nástroje pro řešení předčasného odchodu ze vzdělávání a odborné přípravy.
- „Rychlé výhry“ (Quick wins) zahrnují relativně jednoduché a rychle uplatnitelné aktivity, které mohou přispět k řešení předčasných odchodů.
Prozkoumejte sadu nástrojů pro řešení předčasných odchodů z odborného vzdělávání a přípravy
3 kroky pro řešení předčasných odchodů
Cedefop pracuje se třemi kroky pro nastavení komplexních systémů zaměřených na řešení předčasných odchodů:
- identifikace,
- intervence,
- evaluace.
1. krok: Identifikace
Včasná identifikace osob, kterým hrozí předčasný odchod ze vzdělávání, umožňuje řešit problémy méně náročnými zásahy a s lepšími výsledky. Sekce Identifikace na platformě k předčasným odchodům zahrnuje metodická doporučení pro nastavení mechanismů identifikace ohrožených žáků. Rozlišuje přitom systémy včasného varování pro identifikaci žáků a žákyň, kteří jsou ohroženi předčasným odchodem, a centrální monitorovací systémy pro identifikaci osob, které již ze vzdělávání odešly.
Jak zavést nebo zlepšit systémy včasného varování
Systémy včasného varování slouží k rozpoznání počínajících známek předčasného odchodu. K nim patří zejména absence, špatný prospěch nebo rušivé chování. Pokud jsou příznaky odhaleny včas, existuje větší šance na řešení těchto problémů pomocí relativně jednoduchých intervencí. Využití systematického přístupu k identifikaci žáků, kterým hrozí předčasný odchod, je proto prvním krokem k prevenci předčasných odchodů.
Nejprve se stanoví indikátory, které odrážejí rizikové faktory na straně žáků (rodinné zázemí, dosažené vzdělávací výsledky, chování a postoje žáků ke vzdělávání i škole, zdraví a psychická pohoda). Důležitou součástí procesu je zapojit do sběru těchto údajů odborníky z praxe, zejména učitele na školách a poradenské pracovníky. Doporučení Cedefopu také zahrnuje vytváření pobídek pro školy, aby zaváděly monitorovací systémy zaměřené na identifikaci ohrožených žáků.
Jak vyvinout systémy na národní, regionální nebo místní úrovni pro identifikaci a monitorování osob, které opustily vzdělávání
Co nejrychlejší identifikace osob, které předčasně odešly ze vzdělávání, zvyšuje šance na jejich opětovné zapojení do vzdělávacího procesu. Naopak čím déle zůstanou mimo vzdělávání a odbornou přípravu, tím pravděpodobněji ztratí základní návyky potřebné ke znovuzačlenění a úspěšnému dokončení vzdělávacího programu. Pracovníci škol mají zpravidla přehled o studujících, kteří opustí školu před dosažením kvalifikace. Obvykle ale nemají informace o tom, zda se mladý člověk zapsal do jiné školy nebo je zaměstnán.
Zavedení centralizovaného monitorovacího systému pomůže sledovat s větší přesností osoby, které předčasně odešly, a umožňuje vyvinout mechanismy, jak podpořit jejich návrat do vzdělávání. Důležitým krokem je určit organizaci, která bude zodpovědná za monitoring a oslovení jednotlivců, kteří vzdělávání opustili, a propojit identifikaci těchto osob s nezbytnými opatřeními.
2. krok: Intervence
Dvacítka intervenčních přístupů zahrnuje tipy a příklady pro řešení předčasného ukončování vzdělávání a odborné přípravy. Ke klíčovým intervenčním přístupům patří například budování motivace žáků k učení, jejich komplexní podpora pro řešení složité životní situace či poradenská podpora. Intervenční přístupy jsou rozděleny do kategorií podle:
- potenciálních příjemců: učitelé, žáci, migranti atd.,
- ochranných faktorů, na nichž je intervenční přístup založen: např. wellbeing, motivační faktory, podpora pozitivního vnímání vzdělání,
- charakteru problémů a míry „odpojení“ ohrožených žáků.
Typ podpory závisí na konkrétních potřebách a okolnostech a žáci mohou přijímat více intervencí v různých dimenzích.
3. krok: Evaluace
Studie vypracovaná Cedefopem identifikovala v EU více než 300 iniciativ, které se zaměřují na řešení předčasných odchodů. Jen menšina z nich ovšem prošla procesem vyhodnocení. Pro třetí krok – evaluaci – jsou proto dostupné návody a informace o tom, jak programy určené k prevenci nebo intervenci předčasných odchodů ze vzdělávání evaluovat.
Platforma Cedefopu pro řešení předčasných odchodů z odborného vzdělávání obsahuje komplexní a přehledný soubor nástrojů, který může sloužit jako inspirace také v českém školství.
Vyberte si nástroje, které vám pomohou zvládnout předčasné odchody ze vzdělávání.
Text pro ReferNet ČR zpracovala Jana Trhlíková.
Cedefop.europa.eu/en/tools/vet-toolkit-tackling-early-leaving/intervention-approaches/monitoring-early-leavers. http://www.cedefop.europa.eu/en/tools/vet-toolkit-tackling-early-leaving/intervention-approaches/monitoring-early-leavers
Eurostat. (2023). Early leavers from education and training by sex and labour status. Statistics | Eurostat. https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/edat_lfse_14/default/table?lang=en
Evropská komise. (2010). Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. KOM (2010) 2020 v konečném znění. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=celex:52010DC2020
Matoušek, R. (2018). Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce. Agentura pro sociální začleňování. https://www.socialni-zaclenovani.cz/dokument/financni_dopady_predcasnych_odchodu-pdf/
Rada Evropské unie (2021). Usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) (2021/C 66/01). In Úřední věstník Evropské unie. Svazek 66, 21 s. C 32021G0226(01). https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32021G0226(01)&from=EN
Trhlíková, J. (2023). Role kariérového poradenství v oblasti prevence a intervence předčasných odchodů ze škol. Kariérové poradenstvo v teórii a praxi, 12(23), 6–23. Dostupné z https://www.euroguidance.cz/ke-stazeni/kpt-23-23-trhlikova.pdf
Foto od Scott Webb na Unsplash
Zajímá Vás, jakým vývojem prochází odborné vzdělávání v Evropě? Přečtěte si novinky z Evropy nebo se přihlašte k jejich odběru. Odborným vzděláváním se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika.