Lidé napříč Evropskou unií se domnívají, že učení a vzdělávání dospělých budou v příštích deseti letech důležitější pro kariérní postup. Tomu nasvědčuje i tvrzení 88 % dospělých, podle nichž jejich práce vyžaduje neustálé aktualizování dovedností.
Šetření také ukazuje, že občané EU vnímají učení a vzdělávání dospělých pozitivně. Lidé se shodují, že učení jim přináší skutečné výhody pro práci i osobní rozvoj. Přibližně 90 % dospělých v celé EU souhlasí s tím, že pokračovat v učení je důležité pro nalezení práce, kariérní postup i zvýšení platu. Pro minimálně dvě třetiny dospělých v každém členském státu je učení a vzdělávání dospělých stejně důležité jako škola či univerzita. Minimálně 75 % lidí v mnoha členských státech, včetně Německa, Francie a Španělska, vidí v učení a vzdělávání dospělých způsob, jak získat ekvivalent vysokoškolského diplomu.
Členské státy již nabízejí širokou škálu příležitostí k učení dospělých. 72 % lidí napříč EU se shoduje, že v jejich zemi je mnoho příležitostí k učení a vzdělávání, nicméně čísla se liší od 90 % v Rakousku a 87 % v Německu po 56 % ve Francii a 54 % v Itálii. V průměru si 69 % lidí v EU myslí, že je kvalita učení dospělých v jejich zemi dobrá; pouze v Itálii uvádí více lidí, že kvalita učení je spíše špatná (48 %) než dobrá (43 %).
V členských státech rovněž fungují běžná opatření, která mají motivovat více dospělých účastnit se profesně zaměřeného učení a vzdělávání, jako pružná pracovní doba, finanční podpora, hlídání dětí a lepší informace a poradenství. Nicméně názory na rozšiřování opatření se v severní a jižní Evropě liší. Země jako Řecko, Španělsko, Kypr, Malta, Portugalsko a Rumunsko se domnívají, že rozšířením těchto opatření povzbudí více dospělých k učení. Belgie, Německo, Francie, Rakousko, Nizozemsko a Finsko jsou skeptičtější.
I přes výrazně kladné mínění, které o učení a vzdělávání mají, ve 22 ze 30 zkoumaných zemí uváděli dospělí lidé jako hlavní důvod toho, proč se neúčastní učení a vzdělávání, že to nepotřebují. A to navzdory požadavkům jejich zaměstnání či nutnosti najít si práci. Jiná situace je v Rumunsku a Francii, kde jako nejčastější důvod dospělí uvádějí, že se cítí příliš staří.
Evropská unie se snaží zvýšit účast dospělých na učení a vzdělávání již více než 20 let, ta však zůstává v mnoha členských státech pod žádoucí úrovní. Nicméně malá účast není způsobena negativním přístupem dospělých k učení. Pozitivní pohled na učení a vzdělávní dospělých, který odhalilo šetření více než 40 000 lidí v EU, Norsku a Islandu, představuje solidní základ k tomu, aby členské státy mohly zvážit, zda by učení dospělých mělo být investiční prioritou a jak přivést více dospělých lidí k učení.
Související studie: Vnímání učení a dalšího odborného vzdělávání a přípravy dospělých v Evropě
Související stručná zpráva Cedefopu: Učení a další odborné vzdělávání a příprava dospělých oceňované Evropany
Další vzdělávání dospělých je také jeden z ukazatelů Evropského indexu dovedností. Podívejte se na analýzu českých výsledků Evropského indexu dovedností na webu ReferNetu.
Přeložila Aneta Vencovská
Governments should prioritise investment in learning for adults, new Cedefop survey says [online]. Cedefop, 10/11/2020 [cit. 2021-01-07]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/en/news-and-press/news/governments-should-prioritise-investment-learning-adults-new-cedefop-survey-says
Další informace najdete na webu www.refernet.cz.