Učňovské vzdělávání dospělých je v Evropě na vzestupu. Jeho dostupnost je však dána uspořádáním vzdělávacího systému země. Ačkoliv evropské státy již podnikají kroky k přiblížení učňovské přípravy dospělým uchazečům, mnohé další teprve zbývá uskutečnit.
Přibližně 128 milionů dospělých Evropanů má podle Cedefopu (Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání) potenciál prohloubit si či získat nové dovednosti. Tyto dospělé je třeba podpořit. Zároveň je také nezbytné rozšiřovat dovednostní základnu pracující populace v Evropě. Odpovědí na tyto potřeby může být zapojení dospělých do učňovské přípravy.
NÁRŮST DOSPĚLÝCH UČŇŮ V EVROPĚ
Členské státy EU v této oblasti již zahájily určité kroky v podobě flexibilnějších možností učení, které by zohledňovaly životní situace a vzdělávací potřeby učících se. V zemích s učňovskou tradicí tak můžeme sledovat růst počtu dospělých, kteří se pro tento typ vzdělávání rozhodnou. Zatímco v Rakousku tvoří dospělí 6 % všech učňů, v Dánsku je to 35 % a ve Finsku dokonce 85 %. A roste i průměrný věk lidí nastupujících do učňovské přípravy. Oproti Rakousku, kde je průměrný věk nastupujících žáků 16 let, je to v Dánsku a Finsku přes 20 let. Tyto statistiky podporuje i zjištění Cedefopu ve zprávě o odborném vzdělávání a přípravě mezi lety 1995 a 2035, že odborné vzdělávání (včetně učňovské přípravy) se v posledních letech značně rozšířilo i do postsekundárního a terciárního vzdělávání, a tedy i mezi vyšší věkové skupiny.
HLAVNÍ RYSY UČŇOVSKÉ PŘÍPRAVY
Co obecně definuje evropskou učňovskou přípravu?
- Je založena na právním rámci.
- Vede k formální kvalifikaci.
- Spočívá ve strukturovaném střídání učení se na pracovišti a ve škole.
- Zahrnuje 2–4letý závazek.
- Existuje smlouva mezi učícím se a podnikem.
- Učni dostávají odměnu.
Jakmile se ale zaměříme na učňovskou přípravu dospělých, přístupy evropských zemí se rozcházejí. V zásadě můžeme v EU pozorovat dva hlavní proudy.
VYUČENÍ NA ÚROVNI VYŠŠÍHO SEKUNDÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
V první skupině zemí, která zahrnuje například Dánsko, Německo, Irsko či Rakousko, je učňovský systém jako takový oddělen od odborného vzdělávání probíhajícího ve škole. V těchto zemích je učňovská příprava převažujícím modelem počátečního odborného vzdělávání anebo existuje bok po boku se školním odborným vzděláváním. Učňovské programy jsou pečlivě strukturované, přesto nevylučují možnost určitého přizpůsobení se potřebám učícího se. Završením učňovského vzdělávání absolventi získávají osvědčení a hlavně kvalifikaci, která má jasně danou hodnotu na trhu práce a je v očích společnosti svázaná s kvalifikovanými povoláními.
Tyto systémy učňovské přípravy, s povinnou školní docházkou a striktními rozvrhy, jsou tradičně navržené pro dospívající. Přestože do nich dospělí mají přístup, nevyhovují jejich potřebám. Proto státy přišly s opatřeními na podporu dospělých v učňovském vzdělávání, které spočívají v uznávání předchozího učení a pracovních zkušeností a zahrnují kratší učňovské programy, přímé složení závěrečné učňovské zkoušky či možnost navštěvovat krátké přípravné kurzy k závěrečné zkoušce. Dospělé zájemce o studium motivují cestou finančních pobídek (ať pro jednotlivce, či firmy) nebo délkou programu, která může být zkrácena na základě předchozích zkušeností. Očekává se, že finanční podpora a flexibilní časová organizace vzdělávání společně s hodnotou, kterou vyučení představuje na trhu práce, dokáže dospělé přivést k tomuto typu vzdělávání.
Například učňovská příprava v Dánsku zohledňuje kvalifikační potřeby dospělých prostřednictvím speciálních podmínek, které jsou součástí legislativy upravující odborné vzdělávání pro dospělé. Mají zajistit, že lidem starším 25 let budou nabízeny atraktivnější a zacílenější učňovské programy než mladým lidem. Výchozím bodem programů má být přitom dosavadní vzdělání a zkušenosti každého jednotlivce.
V Německu zase zaměřují pozornost na jedince znevýhodněné na trhu práce. Funguje zde iniciativa, která podporuje nekvalifikované nebo nízkokvalifikované dospělé ve věku 25–35 let, kteří mají zájem o vyučení nebo jiné vzdělávání v rámci počátečního odborného vzdělávání, s cílem pomoci jim získat kvalifikovanou práci. Kromě toho Německo nabízí možnost absolvovat duální odborné vzdělávání na „částečný úvazek“, které je od ledna 2020 ještě flexibilnější, a tedy dostupnější i pro dospělé z ohrožených skupin, jako jsou lidé se zdravotním postižením, lidé pečující o děti či rodinné příslušníky nebo uprchlíci.
VYUČENÍ JAKO SEPARÁTNÍ VZDĚLÁVACÍ CESTA
Ve druhé skupině zemí, kam se řadí Španělsko, Francie, Maďarsko a Finsko, představuje učňovská příprava vedle školního vzdělávání jeden z typů odborného vzdělávání a přípravy. Vyskytuje se na různých úrovních, a to jak v počátečním vzdělávání, tak ve vzdělávání dospělých. Do vzdělávacích systémů, v nichž se odborné vzdělávání tradičně odehrávalo ve škole, byla učňovská příprava zavedena jako další cesta k odborné kvalifikaci pro mladé i dospělé zájemce. Obě cesty, školní i učňovská, však vedou ke stejným kvalifikacím.
Učňovská příprava v této skupině zemí má obvykle podobu individuálních vzdělávacích cest s různou mírou flexibility. Často bývá nahlížena jako druhá šance ke vzdělávání. Pro dospělé je atraktivní volbou zejména kvůli k odměně za práci a vyhlídkám na pracovní postup.
Přístup dospělých k učňovské přípravě v těchto zemích určuje struktura vzdělávacího systému. Nekvalifikovaný dospělý s nárokem studovat v počátečním odborném vzdělávání má v zásadě přístup jak k učňovskému, tak ke školnímu vzdělávání. Možnost vyučení se u dospělých, kteří chtějí získat kvalifikaci na vyšší sekundární úrovni, také odvíjí od toho, zda je učňovské vzdělávání nabízeno jako samostatná vzdělávací cesta v rámci odborného vzdělávání dospělých.
Charakteristické rysy učňovské přípravy jako smlouva, odměna a velké množství praktické přípravy se vztahují jak na mladé, tak na dospělé učně bez rozdílu. Dospělým je navíc určena i další podpora. Ať už se rozhodnou pro učňovské, nebo školní vzdělávání, požívají v obou vzdělávacích cestách stejných výhod, které plynou z uznávání předchozích zkušeností, modulárního vzdělávání či kvalifikací založených na kompetencích.
JAK PODPOŘIT UČŇOVSKOU PŘÍPRAVU DOSPĚLÝCH?
Co lze udělat pro to, aby si učňovskou přípravu volilo více dospělých? Kromě opatření spočívajících v zohledňování předchozího učení a pracovních zkušeností je třeba se také zaměřit na potřeby a motivaci dospělých.
Na rozdíl od relativně homogenní skupiny dospívajících se dospělí liší co do věku, vzdělání, pracovních zkušeností, životní situace i očekávání. Mnoho z nich má různé závazky (např. rodinu, hypotéku), a tak potřebují vědět, jakou hodnotu jim toto vzdělání přinese na trhu práce. Vzhledem k rozmanitosti skupiny dospělých je také důležité zaměřit se na jejich individuální potřeby, od vyplnění mezer v čtenářských a matematických dovednostech po získání praktických pracovních zkušeností.
Naprosto zásadní však je, aby byli učni chráněni zákoníkem práce a mohli získat potřebné jistoty jako zaměstnanci. Obvykle jsou totiž chápáni pouze jako studenti a případné přerušení či ukončení smlouvy může mít zvláště pro dospělé učně vzhledem k jejich životním závazkům negativní důsledky. Na tento problém ostatně ukázala i pandemie covidu-19. Například ve Slovinsku mají učni status studenta s učňovskou smlouvou a jsou finančně odměňováni pouze za dny, ve kterých skutečně pracují. Z toho důvodu nejsou zahrnutí do systému náhrad v souvislosti s pandemií a při pozastavení jejich smluv nemají nárok na žádnou kompenzaci. Rakousko oproti tomu situaci řešilo tzv. kurzarbeitem. Pokud firma musela v důsledku pandemie omezit svou činnost, mohli její učni zažádat o zkrácení pracovní doby při zachování původní výše mzdy. Tyto výdaje firmě následně z větší části kompenzoval stát.
Jakými dalšími opatřeními by evropské státy mohly přispět ke zpřístupnění učňovské přípravy dospělým? Učňovská příprava by měla být atraktivní volbou jak pro mladé, tak pro dospělé. Proto musí být regulována a jasně navázána na kvalifikovaná povolání. Podle Cedefopu by účast dospělých měla být podpořena odstraněním věkových limitů, zvýšením flexibility učňovské přípravy a pobídkami pro jednotlivce i zaměstnavatele. Nezbytným předpokladem těchto opatření je pak existence kvalitního poradenství.
Související studie: Učňovská příprava dospělých
Briefing note: Apprenticeships for adults [online]. Cedefop, June 2020 [cit. 2021-02-01]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/publications/9147
Foto: Rob Lambert on Unsplash
