Konference ke vzdělávání dospělých upozornila na základní dovednosti i celoživotní učení

Konference projektu Evropská agenda pro vzdělávání dospělých (EAAL) Národního pedagogického institutu České republiky se uskutečnila online 7. prosince 2021. Proběhla ve spolupráci s DigiKoalicí, projektem UpSkilling a platformou EPALE.

Akce se zúčastnilo na osm desítek účastníků, kteří měli možnost zhlédnout prezentace hostů, diskutovat dojmy ve skupinách i aktivně se zapojit do jednoho ze čtyř workshopů.

Během bloku prezentací vystoupil Lukáš Průcha z liberecké pobočky Člověka v tísni, který příklady z praxe demonstroval, že nízké základní dovednosti jsou problémem pro uplatnění se v osobním i profesním životě. Petra Holečková z Národní týmu PIAAC poznatky z terénu ukotvila v širším rámci pomocí dat z posledního mezinárodního výzkumu dospělých PIAAC. Sérii prezentací uzavřela Ľubica Gállová ze Štátného inštitútu odborného vzdelávania, která představila slovenský přístup k základním dovednostem dospělých od projektu po jejich zakotvení ve strategických dokumentech. Celou konferencí účastníky provedl odborník na vzdělávání dospělých Lukáš Němec.

Účastníci měli příležitost přihlásit se do jednoho ze čtyř workshopů připravených projektem UpSkilling,  platformou EPALE, DigiKoalicí či projektem EAAL. Co se během workshopů dělo a k jakým závěrům diskutující došli?

Workshop UpSkilling: příčiny a řešení nízké účasti dospělých ve vzdělávání

Účastníci workshopu připraveném projektem UpSkilling hledali odpovědi na otázky, proč se dospělí v ČR tak málo vzdělávají a co udělat pro to, aby se vzdělávali více. V diskuzi zazněly následující myšlenky:

- Jaké jsou příčiny dlouhodobě nízké účasti dospělých na dalším vzdělávání?

• Nízká motivace dospělých.
• Nízká informovanost o možnostech a nástrojích dalšího vzdělávání.
• Významný vliv socioekonomického statusu občana.
• Negativní zkušenost se vzdělávacím systémem některých cílových skupin.
• Další vzdělávání není ze strany státu prioritou.
• Ekonomická situace, konkrétně nízká nezaměstnanost, kdy není potřeba kvalifikovaná pracovní síla.
• Zaměstnavatelé nedávají dostatečný prostor pro vzdělávání zaměstnanců, není vůle investovat do lidského kapitálu.

- Co je možné udělat pro zlepšení situace?

• Zásadní role postoje státu k tématu a jeho finanční a informační podpora, důraz na další vzdělávání ve společenských otázkách.
• Vytvořit ucelený systém kariérového poradenství v celoživotní perspektivě – u dětí klást důraz na důležitost dalšího vzdělávání pro budoucnost, u dospělých osvěta o možnostech a nástrojích dalšího vzdělávání.
• Do obsahu dalšího vzdělávání zařadit i témata týkající se osobnostního rozvoje.
• Vzdělávání kariérových poradců.
• Z hlediska metod klást důraz na informální učení (vnímáno jako nejméně „násilná“ forma vzdělávání).
• Vytvořit mediální kampaň/reklamu na další vzdělávání skrze nejčastější média – použít příklady dobré i špatné praxe (kam až může situace vést), rozšířit povědomí o nástrojích a možnostech dalšího vzdělávání.
• Na základě příkladů dobré praxe motivovat zaměstnavatele, aby zahrnuli další vzdělávání do své personální politiky.

Workshop EPALE: rozvoj dovedností s EPALE a příklady z projektu Erasmus+

Dům zahraniční spolupráce připravil pro účastníky workshop na téma Jak podpořit rozvoj dovedností dospělých za využití platformy EPALE i realizace projektu Erasmus+. Účastníkům byly přiblíženy možnosti programu Erasmus+ ve vztahu ke vzdělávání dospělých. V rámci tohoto programu je možné získat finanční podporu na realizaci vzdělávací mobility i dlouhodobých projektů k tématu základních dovedností. Hostem byla organizace Hodina H, jejíž zástupkyně Iva Maciá představila projekt k tématu posílení online dovedností dospělých Upgrade e-adults a podělila se o záměr, zkušenosti i úskalí, kterým v době pandemie čelili. Zástupkyně národního střediska EPALE Monika Smekalová také prakticky demonstrovala, jak lze platformu EPALE využívat při hledání zdrojů, témat, ale i partnerských organizací.

Workshop DigiKoalice: podpora digitálních kompetencí dospělých

Workshop DigiKoalice v čele s Josefem Daškem a jeho hosty Ondřejem Čejkou (Czechitas), Jiřím Cháberou (ECDL/ICDL, CertiCon) a Tomášem Hubálkem (Moudrá sovička) řešil otázky, jak podpořit rozvoj digitálních kompetencí dospělých, jaké existují překážky a jak dospělé motivovat. Prostřednictvím diskuze došli k těmto bodům:

- Je potřeba docílit společenské změny, změny vnímání významu základních (přenositelných) digitálních kompetencí pro osobní i pracovní život:

• Dostat téma potřeby rozvoje základních digitálních kompetencí do povědomí dospělých.
• Najít politickou podporu pro rozvoj základních digitálních kompetencí, aby bylo lidem jasné, proč by tomu měli věnovat pozornost.
• Potřeba, aby tomu rozuměli i lidé „nahoře“.
• Komunikovat přínosy, např. digitálního státu.

- Vyjasnit si, o kterých dospělých se bavíme: zda o osobách digitálně vyloučených; osobách digitálně negramotných; osobách, které mají pouze omezené digitální povědomí; osobách, které jsou sice digitálně gramotné, ale nedisponují dostatečnými digitálními kompetencemi potřebnými pro trh práce. V tomto směru pak to téma komunikovat vždy s ohledem na cílovou skupinu.

- Smyslem podpory vzdělávání v oblasti základních (přenositelných) digitálních kompetencí není jen digitální začleňování, dosažení digitální gramotnosti nebo zlepšování digitálních kompetencí, ale také získání schopnosti používat digitální technologie produktivně, efektivně a bezpečně.

- Dnešní mladá generace (18+) by neměla být automaticky brána jako digitálně gramotná nebo digitálně kompetentní jen proto, že s novými technologiemi vyrůstá:

• Schopnost využívání digitálních technologií pro zábavu, komunikaci a vyhledávání informací na internetu je pro uplatnění na trhu práce nedostačující.
• Myslet na to, že rozvoj digitálních dovedností začíná odchodem ze školy.
• Eliminovat hrozbu digitálního vyloučení hned na začátku.

- Motivovat lidi k rozvoji svých základních digitálních kompetencí:

• Pozitivní motivace: lépe placená práce, osobní rozvoj, příspěvek na sebevzdělávání, příklady dobré praxe, dodání odvahy, že to lidé zvládnou aj.
• Negativní motivace – možný vyhazov z práce, nízká uplatnitelnost na trhu práce aj.

- Bylo by dobré, kdyby fungovala regionální/oblastní „IT podpora“, na kterou by se lidé mohli obrátit v případě, že by něco potřebovali.

Workshop EAAL: nástroje pro evaluaci základních dovedností

Využitím nástrojů pro evaluaci základních dovedností se zabýval workshop projektu Evropská agenda pro vzdělávání dospělých vedený národním koordinátorem Janem Brůhou. Hostem workshopu byl Jan Wagner z Ministerstva práce a sociálních věcí, který představil online nástroj Evaldo sloužící pro autoevaluaci digitálních kompetencí zaměstnanců, zaměstnavatelů, ale i běžných občanů. Zmíněn byl také nizozemský přístup k diagnostikování nízkých základních dovedností dospělých. Diskutující následně došli k těmto závěrům:

• Základním předpokladem je šíření dosud opomíjené problematiky nízkých základních dovedností dospělých, například prostřednictvím zapojení „ambasadorů“.
• Pro práci s evaluačními nástroji je potřeba zajistit podporu kariérových poradců.
• S evaluačním nástrojem Evaldo by měli pracovat mimo jiné kariéroví poradci na úřadech práce a personalisté, přičemž nástroj by měl představovat první krok v řešení klientovy situace.
• Šíření evaluačních nástrojů (jako např. Evaldo) je možné uskutečnit například přes koordinovanou síť krajských knihoven.
• Zjišťování úrovně základních dovedností u dospělých by v zásadě nemělo být povinné (protože povinnost testování se neslučuje s principy poradenství),  je spíše potřeba proškolit poradce, jak pracovat s motivací dospělých. Bylo by také dobré mít možnost přístupy k zjišťování základních dovedností dospělých pilotovat.
• Testování na nízké základní dovednosti by mělo brát v potaz realistické životní situace, se kterými se dospělí setkávají.
• Kromě čtenářské, matematické a digitální gramotnosti by bylo žádoucí zjišťovat také sociální a emoční gramotnost, které souvisejí s konceptem wellbeing.

Prezentace