Výzkum Cedefopu ukazuje, že silný národní systém dovedností může přispět k tomu, aby byl trh práce odolnější v dobách krize.
Možnost pracovat z domova v různých zemích a povoláních je ústředním tématem diskuze o ekonomických dopadech pandemie koronaviru. Očekává se, že povolání s nižším potenciálem výkonu práce na dálku (např. povolání vyžadující fyzickou aktivitu) budou více postižena ztrátou zaměstnání během pandemie a bezprostředně po ní.
Vysoký podíl pracovních míst s potenciálem výkonu práce na dálku je významným rysem ekonomiky v nestabilních časech, protože chrání pracovníky před trvalou nebo přechodnou ztrátou zaměstnání a ztrátou příjmu a umožňuje domácnostem podobné krize přečkat a zmírnit jejich dopad.
Práce na dálku versus fyzická přítomnost
Zaměstnání, která lze snadno vykonávat na dálku, obecně více spočívají v intelektuálních a společenských úkolech nebo v intenzivním využívání informačních a komunikačních technologií, což vyžaduje vyšší úroveň dovedností. Naproti tomu zaměstnání vyžadující fyzickou přítomnost jsou obvykle spojena se základními a manuálními povoláními, u nichž je potřeba nižší úroveň dovedností (výjimkou jsou však například zdravotníci). To poukazuje na souvislost kvalitních mechanismů pro rozvoj dovedností v zemi, kvalitních systémů dovedností obecně a vyšším potenciálem práce na dálku.
Relativní výkonnost systémů dovedností v různých evropských zemích je sledována od roku 2018 Cedefopem pomocí Evropského indexu dovedností (ESI). ESI představuje komplexní pohled na systémy dovedností, od mechanismů zvyšování nabídky dovedností prostřednictvím formálního vzdělávání až po slaďování osvojených dovedností s potřebami na základě interakce mezi nabídkou práce a poptávkou po ní. Evropský index dovedností byl vyvinut Cedefopem k monitorování evropských systémů dovedností a k podpoře jejich průběžného vylepšování.
Předmětem zkoumání jsou tři oblasti systému dovedností: rozvoj dovedností, aktivizace dovedností a sladění potřeb trhu práce a dovedností. Cílem je identifikovat prostor ke zlepšení ve způsobu, jakým jsou dovednosti utvářeny a uváděny do praxe v každém členském státě EU, a přispět tak k informovanějším politickým diskuzím. Nejnovější vydání Evropského indexu dovedností za rok 2020 zahrnuje země EU-27 a Island, Norsko, Švýcarsko a Spojené království.
Vztah mezi Evropským indexem dovedností a potenciálem práce na dálku můžeme analyzovat pomocí níže uvedeného obrázku. Znázorňuje ESI a jeho pilíře rozvoje a aktivizace dovedností s indexem potenciálu „práce z domova“, vytvořeného Dingelem a Neimanem (2020) na základě dat z šetření Mezinárodní organizace práce (2018).
Evropský index dovedností, pilíře rozvoje a aktivizace dovedností, a potenciál „práce z domova“
Mezi ESI a jeho dvěma dílčími indexy a indexem „práce z domova“ panuje silný pozitivní vztah. Zdá se, že vztah je silnější u pilířů rozvoje a aktivizace dovedností, které mají větší souvislosti s indexem „práce z domova“ (korelace 0,536 a 0,601).
Cesta k úspěchu
Tato zjištění ukazují, že větší počet pracovních míst s potenciálem výkonu práce na dálku se nachází v zemích s kvalitnějšími mechanismy rozvoje dovedností a jejich následné aktivizace na trhu práce. Lepší rozvoj dovedností poskytuje jednotlivcům vyšší kvalitu dovedností, včetně vyšší počítačové gramotnosti a sociálních a intelektuálních dovedností. Díky těmto dovednostem jsou pracovníci potenciálně vhodní pro práce, které lze vykonávat z domova.
Lepší aktivizace dovedností na trhu práce může souviset s existencí mechanismů propojujících na celostátní úrovni pracovníky s podniky, včetně těch, které mohou a chtějí podporovat práci na dálku u některých svých zaměstnanců.
Je doloženo, že existují další faktory, které ovlivňují celkový potenciál země pro „práci z domova“, jako je rozdělení zaměstnanosti podle povolání a odvětví a podíl povolání, která nelze vykonávat z domova, ale jsou zásadní v boji proti pandemii (tj. povolání související se zdravím).
Odborník na Evropský index dovedností Ilias Livanos (Cedefop) dodává: „Zdá se, že existence kvalitních systémů dovedností přispívá významnou měrou k zajištění větší odolnosti v zaměstnání a k tomu, že méně pracovních míst bude přechodně nebo trvale ztraceno v bezprecedentních situacích, jako je současná pandemie covidu-19. Modernizace národních systémů dovedností může pomoci udržet zaměstnanost a zabezpečit pracovní pozice před výskytem podobných krizí v budoucnosti.“
Přeložila Aneta Vencovská
Working from home during the pandemic: a solid skills system may do the trick [online]. Cedefop, 09/06/2021 [cit. 2021-10-26].